O Znojemskou okurku 2017

Když se meteorolog rozhodne uspořádat závod ve městě, kde si lidé místo aut pořizují velbloudy a rozšiřuje se poušť, tak to dopadne téměř celodenním slejvákem. Ráno za krásné ocelové oblohy a deště se nás sešlo 12 odhodlaných koloběžkářek a řů. Na start jsme se vydali Gránickým údolím asi 1 km, během kterého jsme stačili poztrácet všechny tři dívky z Chile: Auroru, Pontigo a Arestizábal, ale nakonec to všechny stihly. Po startu jsem zjistil úskalí pořadatele a to v momentě když jsem zapomněl gel, zavázat si pořádně tkaničky, následovalo špatné obutí a podkluzování, při dešti se mi uvolnily gripy, takže celou cestu jsem si připadal, jako když přidávám plyn na motorce. Asi po čtvrtině jsem horko těžko dohnal Aleše a společně jsme opatrně sjeli krásné serpentýny do Vranova s výhledem na zámek a následně vydupali stojku k samotnému zámku a pokračovali vysoko nad něj. Následovalo několik nahoru a dolů krajinou už připravenou na podzim. V Uherčicích nás čekala občerstvovačka (banánovo colová smršť) a pozvolna jsme pokračovali k druhému konci Vranovské přehrady, kde při sjezdu se mezi stromy objevil hrad Bítov, následovaly dva mostní přejezdy nad přehradou, výhled na zříceninu Cornštejn a opět kopec vzhůru. Na 80 km jsme se dostali do Národního parku a krásný sjezd k vinici Šobes na mokru hodně opatrný, následovaný přeběhem po kamenech, přejezd louky a přes Dyji na houpacím mostě, pak už jen stojka nad údolí Dyje a šupky do cíle míjíce pole slunečnic a konopí. Vzhledem k tomu, že jsem byl i časomíra, tak mě nic jiného nezbylo, než ke konci z posledních sil přespurtovat Aleše. Do cíle postupně dojížděli i ostatní a jak už to tak bývá i se spoustou zážitků.

Pavla Valenová jako romantička si hned dvakrát zajela na Šobes (místo 102 km měla 116 km), Šárka Štorková si v dlouhé cílové rovince málem ukroutila krk, když hlídala svou pozici před Aurorou ( poučená ze Šumavy). Aurora ruku v ruce s Lubošem Macháčkem to měli tak trochu jako atomové cvičení ( několikrát svlíkání a oblíkaní nepromokavé bílé kombinézy) a při pohledu na jadernou elektrárnu Dukovany vypadali, že jedou do práce. Lucka Zvárová nenechala po cestě v klidu dopít ani jedno pivo Milošovi Horáčkovi. Jaromír si to nikým nerušen dosvištěl na třetím místě. Zuzka a Jirka Bouzkovi si to střihli jako výlet s tím, že posledních asi 600 m si protáhli na 3 h.

V cíli se také objevil hledač talentů vyslaný legendárním klubem Ultima Ota Habrdle, postěžoval si, že jako nováček v klubu musí první rok místo koloběžky používat jen berle ( v klubu jsou tvrdá pravidla). Konec jsme všichni strávili až do zavíračky nad několika chody kuřecích křídel, smažáků, salátů, palačinek, brambůrek, piv, vín, kafíček… ale hlavně se spoustou zážitků.

Jako vždy na někoho zbyl černý Petr, tentokrát ho vyhrál Vojta Gondžala s dvojnásobným defektem a prořízlým pláštěm.

Tak nashle na Znojemské okurce 2018

Miloš Dvořák

Výsledky:

Ženy:

1. Lucie Zvárová 5:48:57h ( 17,54 km/h)

2. Šárka Štorková 6:11.18h ( 16,48 km/h)

3. Aurora Pontigo Arestizábal 6:14:12h ( 16,36 km/h)

4. Pavla Valenová 7:02:20h ( 14,49 km/h)

5. Zuzana Bouzková 12:10:00h ( 8,38 km/h)

Muži:

1. Miloš Dvořák 4:18:30h ( 23,67 km/h)

2. Aleš Kule 4:18:55h ( 23,64 km/h)

3. Jaromír Žid 5:03:42h ( 20,15 km/h)

4. Miloš Horáček 5:48:57h ( 17,54 km/h)

5. Luboš Macháček 6:14:12h ( 16,36 km/h)

6. Jiří Bouzek 12:10:00 ( 8,38 km/h)

Průběžné výsledky Seriálu dlouhého koloběhu 2017 

FOTOGALERIE

pokud máte a chcete zveřejnit další fotky, dejte nám vědět ;o)