S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Používáním našich stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookie na vašem počítači / zařízení. Nastavení cookies můžete změnit v nastavení vašeho prohlížeče.

RYCHLÝ KONTAKT:

tel: +420 608 346 903
napište nám

NOVINKY:

arr3Hodkovické koloběžení 2018 - 6. ročník  Hodkovické koloběžení - tradiční celodenní akce pro děti, dospělé i závoďáky. Hudba, vítězství,... arr3Nové reporty ze závodů od Milana Jelínka  Nově přidané reportáže ze závodů od Milana Jelínka najdete v sekci "Zajímavosti". ... arr3Rozhovory s koloběžkáři  Do zajímavostí jsme přidali rozhovory s našimi zákazníky. Najdete je zde. ... arr3Kalendář Seriálu dlouhého koloběhu 2018 a konečné pořadí 2017  Připravili jsme pro Vás nový kalendář Seriálu dlouhého koloběhu a výsledky toho loňského.... arr3Novinky v bazaru dětských kol  Připravili jsme bazarová kola pro sezónu 2018. Naleznete je zde. Do výběru podle velikostí se... arr3Zimní koloběžkový tábor  ZKTbK - ZIMNÍ KOLOBĚŽKOVÝ TÁBOR bez KOLOBĚŽEK 2018 - čtěte v našem BLOGU    ... arr3Reportáž z druhé koloběžkářské veseliceKdo přijel a co se dělo se dočtete zde.... arr3Chcete být také informováni o našich akcích?Vzhledem k mnohým žádostem jsme založili skupinu zájemců, jíž zasíláme informace o našich...

 

 

 

 

 

PROČ NAKUPOVAT U NÁS:

 

* zázemí kamenného obchodu

 

* 12 let na trhu

 

* kvalitní poradenství a servis

 

* výhradní distributor koloběžek

Kostka pro Liberecký kraj

 

* možnost vyzkoušení koloběžek

na prodejně i v okolí

 

* pozvánky na naše koloběžkové

akce

 

 

INFORMUJEME VÁS:

 

 

 Instagram

 

 

 


» Zajímavosti
Boboloppet (aneb závod správných chlapů)

 Milanova úvodní strana

Nejtěžší dálkový závod v Evropě na běžkách se jezdí začátkem února. Letošní původní bezesrážková předpověď počasí se výrazně odlišovala od reality. Během noci a v dopoledních hodinách totiž připadával nový sníh a bylo jen těsně nad nulou. Jelikož se lyže se zpravidla připravují večer předem, nejen já jsem měl tentokrát nevhodně namazáno (fialové HF Ski-Go). Závod byl poprvé letos vyprodán a vzhledem k předpokládanému silnému provozu i mírné změny trasy směrem na Rozmezí většina závodníků vyráží už po osmé hodině (libovolný start je od 8:00 do 10:00, časový limit do 18.00). Každý závodník musí elektronicky čipem označit cestou všech deset kontrolních bodů.

Vyrážím společně s Márou Kadlecem, Michal Kulka vyráží dvě minuty před námi. Hned od začátku je znát, že sníh v bruslícím pruhu dnes pojede extrémně pomalu. Nad Kristianovem dojíždím Lucku Zvárovou, které jak říká, nějak „plandá“ lyže - vypadla jí přítlačná guma ve vázání. Před Knajpou uhýbáme delšími sjezdy na Mariánskohorské boudy, místy jen v jedné stopě, ve kterých to dnes jede jak po písku. Bruslící pruh je místy pěkné oraniště a já začínám litovat, že dnes nejedu klasickou technikou. Za Protrženou přehradou dojíždím Michala a společně si notujeme, jak nám dnes lyže nejedou. Bruslení dnes coby do rychlosti není žádná výhoda a ve stopě to dosti často jede líp, takže se stejně jede soupaž. Na Kasárenské čekám nekonečně dlouho než dostanu na cestu od kamaráda láhev s pitím, kterou má kdesi ukrytou v nedalekém přístřešku. Na začátku Knížecí dojíždím Máru Kadlece, který zlomil hůlku a bez ztráty rychlosti jede dalších 29 km až na Smědavu jen s jednou, kde to zabalí.


Na Václavíkové Studánce si přes silnici odepínánám lyže a asi díky namrzlému ledu je za Boha znova nemohu nazout. Krátký prudký kopec evidentně nejenom mě nechutná a na Jizerku a dál na Smědavu se táhlé roviny nekonečně vlečou. Střídají se dnes snad všechny sněhy, ale žádný nějak extra nejede. Od Smědavy osmičky kolem Předělu jsou vždycky nekonečné a zrovna zde se vždycky láme nastupující únava před vracečkou zpět na Smědavu. Odtud poslední dlouhý nepříjemný strmý kopec na Knajpu, který v protisměru dolů sjíždí z nepochopitelných důvodů davy turistů, přestože mají po Kasárenské sjezd výrazně bezpečnější. Nad Knajpou nejvyšší kontrolní bod a hurá přes Rozmezí na Kristiánov, kam se dnes všichni běžkaři řítí díky novému sněhu poloviční rychlostí, než zde bývá obvyklé. Ani po Panelce k Hřebínku to dnes nesviští a za Olivetskou horou asi 12 km před cílem dojíždím Michala s kamarádem a jedeme společně k cíli. Dnešní náročnost závodu zvláště v závěrečných pasážích nedovoluje už příliš velké zrychlení a do cíle se těší asi každý. Za celou cestu jsem snědl několik gelů a vypil jen asi polovinu cykloláhve, s tím pitím jsem fakt tragéd, ale nemám moc potřebu. Závod jako vždy pěkný, ale letošní ročník byl asi nejnáročnější, což se u všech závodníků projevilo výrazně horšími časy, v cíli tradičně dobroty.


Letos jsem byl nejstarší účastník závodu, který dojel v limitu (6.veterán). O chlup starší je jen Franta Chlouba, kterého jsem potkal večer před devátou, když šel ze stopy-obdivuji ,já tam být takhle dlouho, tak umřu. Výborně jela naše Silviňácká Lada Lanková, nebýt zakufrování ke konci závodu, tak by asi vítězná Jetmarová měla starosti udržet první místo. Navzdory dnešním extra silném víkendovému provozu opět asi 10 debilů se psy, v duchu si říkám, tvl. vemte si příště ty svoje mazlíky taky do kina a nebo k doktorovi, ale hlavně ke svému psychiatrovi, ať Vám na to něco pořádného napíše…


Celkové výsledky (koloběžkářů) : 32. Lanková (5:53), 113. Jelínek (6:57), 117. Kulka (6:59), 156. Lišková (7:57), 162. Zvárová (8:20), Kadlec (zl.hůl)

 

 

 

Vasaloppet

 Milanova úvodní strana

Cesta autobusem z Liberce do Malungu nekonečných 27hodin. Zde spaní v prima malých 4lůžkových chatkách (s kuchyní i sprchou), kolem kterých vedou běžecké trati osvětlené i v lesích. Asi hodinu jízdy autobusem jedeme do Salenu (místo startu) vyzvednout čísla a lehce potrénovat výběh 3km sjezdovky, na které bude při závodě o několik tisíc lidí více než dnes. Přemrzlá stopa docela slušně jede a na nedělní závod nejsou hlášeny žádné srážky. Proto na jetí lyží dávám jako finální glider fialový Ski-Go HF do -12st., na slabý odraz zažehlený tuhý zelený a navrch lehce modrozelený Swix -5až-9 (spíš jen proto, aby klasici ve sjezdovce moc neprudili, když mi lyže ujíždí dozadu.)


V den startu budíček ve 2h a ve 4 odjezd na start do Salenu. S lyžema si jdem vystát asi hodinovou frontu, abychom si je mohli dát s předstihem do stopy. Při teplotě -9stupňů drobně, ale vytrvale padá sníh a tak rádi přečkáme zbývající čas do startu ve vytopeném autobuse. Chvíli před startem lehká nervozita, protože se mi moje lyže ve stopě mezi tisíci dalšími nedaří najit.V naší 5. vlně se ještě stačím pozdravit se stájovými kolegy od SILVINI Volšákem a Vítkem Kociánem.


Startovní výstřel a Amazonka asi s patnácti tisíci závodníky se dává přerušovaně a disciplinovaně do pohybu. Po kilometru se široká cesta obrací do 3 km sjezdovky, kde začíná boj o hole i lyže. Takhle kontaktní závod se nikde jinde nezažije, kdyby to aspoň byly voňavé ženy a ne smradlaví chlapi. Chvílemi se zastavujeme, nalepeni na sebe doslova jak teplouši. Nad sjezdovkou už se ale jede v mnoha stopách celkem v pohodě. Na občervstvovačce vyhledávám borůvkovou polévku a peláším v chumelenici dál. Zezadu se v občasných intervalech přivalí pár závodníků s vyššími startovními čísly, kteří mezi nás moc nepatří, a proto mizí dál. Nový snih udělal své a je jasné, že dnes to bude bolet. Máza byla totiž udělaná spíš na starý sníh a né na to, co teď vytrvale padá do stopy a značně jí zpomaluje.

Vydatně se píchá i z mírných sjezdů, aby to aspoň trochu jelo, ale dnes to opravdu nejede skoro nikomu. Občerstvovaček je dostatek, takže jsem udělal dobře, že s sebou (ostatně jako skoro vždy) nic nemám. Neustále mírně zvlněný terén v kombinaci dnešních velmi špatných jizdních vlastností s přibývajícími kilometry postupně zvyšuje výrazně únavu. Po pravdě, vždycky jsem si myslel, že Vasák je větší rovina. Vybírají se pořád stopy, které jedou, ale zpravidla ty krajní to nejsou, ale je to jediná možnost jak předjet „vláčky“, do kterých mne nikdo nechce pustit. Asi 7km před cílem mne v mém usínacím tempu dojíždí Silviňácký kolega Báťa (ze čtvrté vlny) a říká,že si někde za sebou veze na zádech Járu Sladkovského a další. Za což jsem velmi rád, protože to je alespoň důvod ke zrychlení a společně dojedeme do cíle. S kým dnes mluvím, každý toho měl dost a většinou se kritizuje pomalost jízdy. Časy jsou nejpomalejší za posledních 10 let i u elity skoro o třičtvrtihodiny, v naší kategorii byl prý rozdíl přes hodinu, takže na medaili jsem o pár minut nedosáhl. Podmínky na trati dnes bolely většinu závodníků asi víc než kdy jindy. V cíli ještě stačím zaregistrovat nejen vítězství Nygarda a Korsgrenové, ale i fantastické 7. místo stájového kolegy Standy Řezáče i třetí Kačky Smutné. Mě to dalo na celkové 3453, co naplat mladší hoši byli zase o něco rychlejší.

Peláším se převlíct, najíst a poslechnout si kolegy, jak jim to všem dnes nejelo. Nepřehlédnutelný kolega Kohoutek (Potapěč) po závodě dokonce prohlásil, že to letos bylo regulerně jako když se jede jeden a půl Vasáku...

Jizerská 50km

 Milanova úvodní strana

Jelikož předpověď hlásá mínus 3 stupně,mažu doma na jetí oranžové HF Ski-Go. Na stoupání slabou vrstvu gumy a přesto světle modré Rode 0 -3 a modrý Swix -1 až -5 vyrobený kdysi za Komančů. Ráno před závodem se jdu podívat, jak maže Honza Macaj, neboť jak říká starý klasik Láďa Mizera „Honza má na mazání čuch“. Jeho lyže ale vypadají poměrně hodně hladce i když na nich je také stoupací vosk.

Letíme s malým předstihem na start a po výstřelu začíná trošku boj o zachování celistvých holí. V noci napadlo trochu hladké mouky, takže to vypadá, že to dnes opět moc nepojede. Nad Kristiánem dobíhám přemazávající Silviňáky (Honzu s Ladou), kterým to asi smeká. O kilometr dál předbíhám Báťu a divím se, co tady ještě dělá a on říká, že to do kopce tolik nejde. Rozmezí dnes pod třičtvrtě hodiny, tak si říkám, že to bude docela dobré. Tím ale, že to nejede, tak je to náročné na ruce a stejně se jede hodně soupaž. Kasárenská a Knížecí alespoň pocitově jede líp mimo stopy. Team Silvini má po cestě spoustu občerstvovačů a povzbuzovačů, což je parádní! Občerstvovaček je tolik ,že to ani nejde využít.

Z Jizerky na Smědavu jako vždy otrava, hlavně když to zrovna moc nejede a člověk vidí několik kilometrů dopředu. Probírám se ve smědavském kopci a od Knajpy už zase soupažová dřina až na Hřebínek, sjezdy jsou dnes až nechutně velmi bezpečné. Před Olivetskou horou mě Báťa předbíhá a v následném sjezdu odjíždí „na kila“ pryč. Namazáno mám dnes dobře, alespoň z mého pohledu to lépe nešlo, přesto ale proměnlivý sníh dnes nijak zvlášť nejede většině s kým se cestou vybavuji. V cíli chvíli přede mnou (jako na Marcialonga) Standa Řezáč ml. z Hodkovic říká, že jezdíme poslední dobou stejně. Celkově spokojenost s 27 místem v kategorii, protože legenda českého běžeckého lyžování věkový soukmenovec Jirka Beran, byl jenom pět minut přede mnou….

Marcialonga

 Milanova úvodní strana

Ráno je pod nulou přimrzlá stopa a připravené lyže na hladko HF fialovým parafínem SKI-GO na starý sníh. Vyrážíme postupně v pětiminutových intervalech po vlnách, chvíli mně trvalo si uvědomit, když nás vypustili z lyžema v ruce, že už to je start. Nejhorších je na začátku prvních šest kilometrů, protože to je převážně do kopce. Místy je navíc ale pár sjezdů, ve kterých všichni pluží a dochází ke karambolům, takže se to skoro zastavuje. Na otočce v Canazei je navežený sníh mezi barákama doslova jako sypké oraniště, takže soupaž se zrovna v tomhle jede hodně blbě. Následuje mírné klesání podél řeky zpět několik desítek km podél řeky údolím, jen sem tam s nějakým kopečkem. Stromečkový kopec ve třetině trati jdou všichni spořádaně za sebou,trošku se to tady štosuje a chvílemi skoro stojí. Dnes je krásné počasí, takže dost často koukám i po okolních kopcích a užívám si to.


Začínám mít problém s hůlkou, na které se mi přeškubl jeden ze dvou třmenů a v polovině závodu se poutko už utrhlo úplně. Po zbytek závodu jsem tedy držel hůlku jako prase kost, až se mi z nepřirozeného držení hůlky udělal mozol. Celou cestu jsem na střídačku jel s o generaci mladším Standou Řezáčem (II.),který mě v závěru sice asi o 4 minuty ujel, ale kdo se nakonec může pochlubit tím, že jel celou Marciu s Řezáčem (byť jen jmenovcem nejslavnějšího českého běžkaře)… 


Občervstovačky jsou natolik četné, že některé jenom projíždím. Lyže dnes jedou překvapivě slušně a to i překvapivě někdy lépe ve stopě, která je na sluníčku. Přijíždím pod Kaskátu a ignoruji servisní mazání lyží stoupacím voskem specielně na tento poslední kopec. Nezbývá než jít z poloviny stromečkem a z poloviny jet soupaž, což je samozřejmě asi o 5 minut pomalejší než kdybych běžel „stříďákem“. Rovinka před cílem už se jede pěkně a v cíli pohoda, dnes bych klidně mohl jet do druhého kola.


Chvíli (notnou) předemnou dorazil vítěz Ilja Černousov a Norgrenová z Kačkou Smutnou. V naší dědkovské kategorii (do 70let) jela téměř tisícovka závodníků a z nich 138 skončilo předemnou, tak bych asi měl příště trochu více přidat a méně se kochat…